SKUTEČNOST

Jistě nejsem jediná, kdo si všiml, co se kolem nás děje. Teď myslím především na representativním vrcholu naší společnosti. Nechci tady rozebírat své pocity z toho všeho, jen bych ráda upozornila, abychom se nezaměřovali jen na ten společenský "vrchol", ale abychom se také rozhlédli po svém nejbližším okolí.

Jako společnost si volíme své zástupce, kteří ovšem společnost - její volbu - ukazují. Takže dějí-li se nyní kolem nás věci zvláštní, projevují-li se najednou lidé ve své podstavě, nenechme se tím překvapit. Ani vyvést z konceptu... Zaměřme se nejprve na sebe, jestli to vnímáme také sami u sebe (tedy že vlastně překvapujeme také sami sebe svým vlastním chováním). Jestli ano, potom je dobré se chvíli pozorovat a jen se vnímat, nejít do emocí. Zkusit to z nadhledu. Protože v momentě, kdy nás chytnou emoce, je to špatně. V ten moment jsme pohlceni např. "rozhořčením nebo vztekem nebo lítostí" apod. a potom již nejsme schopni správně situaci zhodnotit a následně se správně rozhodnout.

Nastal čas na ukázání skutečnosti v pravé světle. Je čas vše vidět takové, jaké to je. Včetně sebe sama. A když toto přijmeme, stane se nám to darem - protože se můžeme posunout. Můžeme uvidět pravdu. A můžeme také podpořit "očistu" společnosti. Ne však tím, že začneme zlobit doma u televize.... Ale tím, že se díky nadhledu rozhodneme něco udělat.

Za redakci Českého Anděla
Lenka Vágnerová